Tak jsme třetí, no a co? Aneb jak vítězně sušit dresy.

Do konce České ligy žáků zbývaly dva zápasy a bylo jasné, že když jeden z nich vyhrajeme, obsadíme celkové třetí místo v nejsilnější A skupině soutěže. Což je pro klub jako FC Písek, vzhledem k soupeřům (Sparta, Slavia, Bohemians, Plzeň, Příbram, Dynamo ČB, Táborsko...), super bombička úspěch.

Ovšem získat poslední tři body, to byl těžký úkol. Naše forma, s blížícím se koncem soutěže, klesala a Táborsko nás smetlo během čtvrthodiny.

Nezbývalo, než vyhrát v Plzni. Ale jak na to? Realizační tým nespal několik nocí a za pomoci výkonných počítačů, pečených srnčích kýt a týmů odborníků snažil se přijít na to, proč chlapci podávají o třídu horší výkony, než před pár měsíci.

Přijel i Csaplár s Ličkou, ovšem od těch jsme se dozvěděli, že se nemá přestupovat a že nám v Česku ujel vlak, nebo loď, či co to bylo s výchovou mládeže. No to jsou rady. My potřebujeme za pár dní porazit Viktorku.

Každý mohl přijít se svým názorem či radou, byli požádáni rodiče a domácí zvířata hráčů, ale pořád nic. Vydali jsme se tedy na pochmurnou cestu do Plzně, respektive do Zbůchu, protože v Plzni nemají žádná hřiště, nevejdou se jim tam kvůli zoologickým zahradám. Cestou jsme zažili další zklamání, když rodič hráče č. 21 nedokázal na zásobovací stanici Blatná zajistit přísun potřebných potravinových doplňků. Tato nemilá příhoda ovšem měla za následek řešení naší fotbalové situace.

Příslušný rodič, stydící se za své selhání, upnul veškeré své mentální síly ke klesající výkonnosti našich hochů a s příjezdem do Zbůchu měl k dispozici řešení! Tajně se odebral do šatny s hráči, vrátil se s potutelným úsměvem a tvrdil, že vše je zařízeno. My jsme se samozřejmě smáli. Známe jeho přehánění a zkreslování skutečnosti při popisu množství a velikosti sumců, které údajně neustále loví.

Zápas začal a nám se ihned zdálo, že hráči běhají rychleji, skáčou výše a do míčů kopou prudčeji. Čím to? Čím to? Nechtěl prozradit. Než se mu však podařilo zcela zakrýt stopy po svém chvályhodném činu, byl fotografem tento zdokumentován. Otec hráče č. 21 usušil celému hráčskému kádru dresy! Každý kus postupně a neúnavně věšel na prádelní šňůry před šatnou a ve své skromnosti nechtěl nic prozradit.

Že nás to taky nenapadlo dřív, když jsme vozili mokré dresy a mysleli si, že to tak má být. V suchém dresu váží každý hráč o půl kilogramu méně! To jsme mohli porazit i Spartu!

Příslušnému otci tedy děkujeme a oznamujeme, že jeho dítě má zaručenou nominaci minimálně do tří utkání České ligy žáků U13, i když si na zápasy nebere kopačky.