Rozloučení s trenérem Stejskalem
Posledního dubnového dne roku 2015 ukončil svou trenérskou činnost Jiří Stejskal, trenér, který s naším týmem dosáhl v sezóně 2013/2014 nejlepšího výsledku v historii mládežnických celků FC Písek a možná i v celé historii mládežnického fotbalu v Písku.
A protože tak dosud nebylo učiněno, pokusíme se ocenit jeho trenérských úspěchů alespoň krátkým článkem a rozhovorem.
------------
Když se mladým hokejistům nebo jejich rodičům v Milevsku zdálo, že příliš trénují nebo že trenér je na ně příliš tvrdý a málo je chválí, bývali odkázáni, ať se jdou podívat za halu na umělou trávu fotbalového klubu na jednoho trenéra a jeho mužstvo... a pak ať něco říkají.
Tím trenérem byl Jiří Stejskal a výsledkem jeho šílenství bylo sedm kluků, které v roce 2013 přivedl do FC Písek do základní sestavy ligového týmu U12. A protože v Písku, a hlavně okolí, se v roce 2002 narodilo ještě několik šikovných fotbalistů, měl trenér možnost vyzkoušet si, jestli je dokáže zbláznit stejně jako ty milevské a zahrát si důstojně i s největšími kluby v Čechách.
Není třeba slov a stačí si prohlédnout tabulku České ligy žáků U12, sk. A. V této skupině se sešla většina nejlepších týmů v ČR a konečné třetí místo je vynikajícícm úspěchem jak hráčů, tak trenéra Jiřího Stejskala, kterému tímto blahopřejeme a děkujeme za krásné zážitky.
Ahoj Jirko, můžu ti v tomto rozhovoru tykat?
Ty ano, ale když to bude číst někdo, koho nemám rád, ať to čte jako vykání.
V červenci roku 2013 se ti na prvním tréninku sešlo 31 kluků a ty jsi z nich měl sestavit tým, schopný důstojně působit v České lize žáků. Jak to ze začátku probíhalo?
Ano. Tolik lidí na tréninku jsem v životě neviděl. A od začátku to probíhalo jednoduše. Šli jsme trénovat, a to tvrdě, neustále v pohybu a v co nejvyšší rychlosti. Co je ale důležitější, nebyl jsem na to sám. Byli jsme tři. Z Milevska se mnou přešel do Písku můj dlouholetý asistent, trenér Franta Kotrba a za FC Písek se k nám přidal Milan Satrapa.
Co jste říkali na složení mužstva a jeho potenciál?
Tak pozor, všechno popořadě. Nejdřív jsme stmelili realizační tým. To nám šlo dobře. Stejně dobře jsme se popasovali s vymýšlením sloganu pro nadcházející sezónu. Zůstali jsme u osvědčeného „my tu ligu stejně vyhrajem“, což se nám ovšem nakonec nepodařilo.
Hned od prvních tréninků bylo vidět, že v týmu jsou někteří opravdu šikovní hráči. Mým přáním bylo, zblbnout je stejně, jako naše kluky z Milevska a přenést na ně nadšení a trošku jiné tempo tréninků, než byli zvyklí.
A podařilo se? Neprotestovali?
Myslím, že to vyšlo. Představa, že budou hrát s ligovými kluby a despotické metody moje i Milana Satrapy z nich vyždímaly slušnou tréninkovou morálku. V tom nebyl problém.
Postupně vykrystalizovala základní sestava a když jsme v přátelských zápasech prohráli pouze jediný, těsně s Příbramí, bylo vidět, že jsme dobře připraveni.
Třetí místo v lize, jaké to bylo?
Pro upřesnění to bylo třetí místo v jedné z pěti skupin ligy žáků v České republice. V naší skupině byla ale většina nejlepších ročníků 2002. Za sebou jsme nechali 1. FK Příbram, Slavii Praha, Viktorii Plzeň, Dynamo České Budějovice a další.
Pokud to vezmeme objektivně, řadil bych náš tým v průběhu sezóny 2013/14 na 7.–10. místo v České republice za Zbrojovku Brno, Slavii, Spartu, Bohemians, Olomouc a Frýdek-Místek společně s 3–4 dalšími ligovými týmy.
No a byla to jízda, kterou jsme si všichni užili a fantasticky zakončili vítězstvím v Plzni, kde jsme to třetí místo uhájili v posledním zápase.
Mnozí určitě namítnou... náhoda.
Tak těm zde předkládám seznam výsledků, které jsme s klukama z FC Písek, ročník 2002 dosáhli. Až to někdo někdy zopakuje, ať se za mnou staví... uznale pokývám svou stařeckou hlavou.
Stejsky, díky za rozhovor.
Já děkuji klukům za skvělé výkony a zážitky.
Jo, počkej a co současná sezóna?
Letošní sezóna tak úspěšná není, ale zase jsme se dozvěděli mnohé sami o sobě, a to platí i pro kluky, není-liž pravda? Hlavní zodpovědnost nesu já, nicméně příčiny zde vyjmenovávat nebudu. Má to být přece oslavný rozhovor o tom, jak jsem skvělý, není-liž pravda?
Je-liž
A tím bych skončil.
Já bych k tomu chtěl říct spoustu...
Jak jsem řekl, už ani slovo.
No tak jo.
Ptal se Robert Petr, trenér licence UEFA Ň